Přeskočit na obsah
Vodácký slovníček, aneb co byste měli znát, než vyrazíte na vodu
Ostatní

Vodácký slovníček, aneb co byste měli znát, než vyrazíte na vodu

  • Čas čtení 4 minuty čtení
  • 1. 12. 2023

Znát vodácké názvosloví není dobré jen z hlediska společenského, ale také bezpečnostního. Když například háček nebude vědět, co je to kontra, nebo přitáhnout, může to skončit cvaknutím a následně vykrysením. A když vám nikdo nehodí házečku, poplavete proudnicí pěkně dlouho a ještě vám uplave loďák.

Tak neváhejte, a začněte studovat.

Ahoj – klasický vodácký pozdrav pocházející z námořnického zvolání ahoy, doloženého už od roku 1751. Do střední Evropy pronikl nejprve mezi vodáky, až později mezi širokou veřejnost.

Otevřenka – otevřený typ kánoe. V peřejích do ní může vrchem téci voda a proto je vhodná především na splouvání klidných řek a jezer.

Zavřenka – uzavřený typ kánoe, vhodný na divokou vodu.

Zadák/kormidelník – vodák sedící vzadu v lodi. Měl by být zkušeným členem posádky, protože řídí loď. Také ji pádlováním pohání vpřed.

Háček – vodák sedící vpředu v lodi. Je podřízen kormidelníkovi a jeho pokynům. Pádlováním pohání loď, hlásí překážky v plavební dráze, přidržuje loď při vysedání a nasedání.

Porcelán – vodák sedící uprostřed lodi. Většinou se veze jako pasažér (obvykle děti). Má-li pádlo, pomáhá při pádlování.

Bort – bok lodě.

Příď – přední část lodě.

Záď – zadní část lodě.

Kýl – původně součást konstrukce (kostry) lodě, podélná výztuha dna. Dnes slouží hlavně k udržení směru lodi. Kýl poskytuje výhodu především ve vlnách nebo při bočním větru.

Buřt – oblíbená vodácká pochoutka, nebo také boční válec nafukovacího kajaku či raftu.

Koníčkovací šňůra, neboli koňadra – lano přivázané ke přídi a zádi lodě. Pomocí něj se loď bez posádky přetahuje přes obtížný nebo nesjízdný úsek řeky.  Také slouží k přivazování lodě u břehu.

Házečka – pomůcka, která se používá při záchraně plavajícího vodáka. Je to plovoucí uzavíratelný pytlík s uvnitř naskládaným pevným lanem o délce 15–25 m, které má na konci oko.

Barel nebo sud – uzavíratelná nepropustná nádoba na ukládání věcí v lodi, bránící jejich namočení.

Loďák – uzavíratelný nepromokavý pytel na ukládání věcí, bránící jejich namočení. Je lehký, skladný a snadno se přenáší, zejména pokud má popruh.

Hydro – vodákovo oblečení na vodu, někdy nepromokavé, často značně obnošené.

Kolejda – pomůcka při transportu těžších lodí. Skládací vozíček se dvěma kolečky.

Kontra – záběr pádlem dozadu.

Přitáhnout – záběr pádlem ze strany směrem k boku lodi.

Odlomit – záběr pádlem směrem od lodě. Používá se k rychlé změně směru jizdy, nejčastěji v kombinaci s přitažením (zadák odlamuje, háček přitahuje).

Traverz – přejezd řeky napříč proudem od jednoho břehu ke druhému.

Šlajsna – propust na jezu, kterou se dá většinou jez sjet. Bývá zdrojem silných vodáckých zážitků.

Kozy – kamenné, nebo betonové zdi podél šlajsny, poskytující škodolibým divákům nejlepší výhled na šlajsnu.

Jazyk –  hladký proud vody mezi dvěma překážkami. Většinou ideální stopa pro průjezd lodě.

Kohout – zpěněný vrchol větší vlny.

Zabalák – větší vlna, jejíž vrchol přepadá zpět proti proudu. Nachází se v peřejích a na konci šlajsen. Je to postrach otevřených lodí.

Válec – vzniká z přepadávající vody, která padá ke dnu, odkud se odráží a vrací se zpět k přepadu mnohdy i z několikametrové vzdálenosti. Většina vody ve válci rotuje stále dokola i s předměty, které voda přinese. Nejnebezpečnější válce vznikají na stupňovitých jezech a většinou nebezpečně nevypadají!

Vývařiště – místo pod jezy a stupni, kde je provzdušněná voda. Je bílá a jakoby se vaří. Tato voda má díky vzduchovým bublinkám menší hustotu a proto je velmi obtížné v ní plavat, i když máte záchrannou vestu.

Peřej – je nepravidelná soustava vln, kohoutů, zabaláků a někdy i válců tvořená přírodními překážkami, nejčastěji balvany. Pokud je peřej nepřehledná, je dobré si jí před splutím prohlédnout ze břehu.

Proudnice – nejsilnější proud hlavního toku. Tam je většinou řeka nejhlubší.

Vracák – Zpětný proud za překážkou (balvanem, pilířem, nebo u břehu). Ideální místo na zastavení v proudící řece.

Volej – velmi pomalu tekoucí až stojící voda. Neoblíbené úseky řeky. Volejem trestá vodácký bůh Čochtan prohřešky vodáků.

Karfiol, nebo květák, bublák – místo, kde voda ode dna nepravidelně vyvěrá na hladinu. Tvoří se většinou na vodnatých řekách. Při najetí na karfiol se loď stává neovladatelnou.

Udělat se, cvaknout se, prásknout se – převrátit se s lodí dnem vzhůtu. První půlka eskymáka.

Krysa, vykrysit – nedobrovolné opuštění lodi. Krysa většinou následuje po cvaknutí.

Břehulák – potupné cvaknutí u břehu při vylézání z lodi.

Eskymák, neboli eskymácký obrat – je možný pouze v  uzavřené lodi, nebo když je jezdec pevně připoutaný k lodi kolenními popruhy. Po cvaknutí se pomocí záběru pádlem, nebo rukou, dostane zase zpět hlavou nahoru.

Plaváček – vodák, který často krysí.

Bidlovat – odrážet se pádlem ode dna.

Číst vodu – umět na řece najít dobrou a bezpečnou cestu.

Ahoj, těšíme se na vás na vodě!

Autor článku

Alice